dokument s českým názvem "O kapitalismu s láskou" od Michaela Moorea.

Prostřednictvím filmu autor vrací k tématu, které se objevuje v celé jeho kariéře: ničivý dopad dominance velkých korporací na každodenní život člověka. S humorem a bez úcty klade nepříjemnou otázku na cenu, kterou Amerika platí za svou lásku ke kapitalismu. Nachází klasické zaběhnuté symptomy lásky: klam, zneužívání a zradu. A 14 000 zrušených pracovních míst každý den. Film hledá odpověď na otázku: Kdo jsme a proč se chováme tak, jak se chováme?

Film začíná srovnáním současné americké společnosti s Římským impériem v době jeho úpadku. Různé reality show a zápasy ve wrestlingu, stejně jako kdysi římské "chléb a hry", mají odvést pozornost a umlčet davy, jejichž jediným úkolem je pracovat a mlčet. Moore za současný stav viní všechny, Reaganem počínaje a Bushem konče, a přitom diváka provádí počínaje bahnem pojišťovacích podvodů přes Wall Street až na trh s finančními deriváty, který je "tak zlovolně nesrozumitelný, že ani experti nedokáží vysvětlit, jakým způsobem funguje"... A Moore se marně ptá: "Kde jsou naše peníze?" Oficiální propaganda lidem vtloukla do hlav, že kapitalismus je dobré zřízení poskytující tak velkou svobodu, že nakonec všichni mají šanci zbohatnout. Moore poukazuje na to, že největším zločinem je právě samotný kapitalismus, který umožňuje plnit kapsy několika málo vyvoleným na úkor všech ostatních...

Dokument o průmyslové velkovýrobě potravin v USA. Kritizuje neudržitelnost a nelidskost produkce masa, ale i jiných potravin. Ve filmu odhaluje režisér Robert Kenner praktiky potravinářského průmyslu a ukazuje některá fakta o průmyslové výrobě potravin, která byla dosud konzumentům s tichým souhlasem vládních ministerstev utajována. Dokument ukazuje, jak hrstka korporací kontroluje dodávky potravin a často staví vlastní zisk před zdraví spotřebitelů, živobytí farmářů, bezpečnost zemědělských pracovníků a ochranu přírody. Přesvědčivý depresivní pohled na velkopodnikání ve výrobě potravin nejen popisuje jejich nechutnou cestu z polí a stájí ke spotřebiteli, ale zároveň zkoumá ekonomický řetězec, v němž následky zdánlivě levného jídla, kdy hamburger stojí méně než brokolice, nese celý zdravotní a sociální systém. Obsahuje řadu rozhovorů s odborníky na slovo vzatými.

Když se Adolf Hitler v roce 1933 stal říšským kancléřem, nastalo to, co polský Žid Raphael Lemkin nazval "Genocidou". Choré mozky "Führera" a jeho přívrženců se rozhodly zřídit řadu koncentračních a vyhlazovacích táborů; opravdové továrny na smrt byly rozšířeny po celém Německu a v řadě okupovaných zemích. Prvními vězni, kteří do nich přicházeli, byli členové levicových, komunistických a socialistických stran, a význační intelektuálové. Brzy přibývali Svědci Jehovovi, homosexuálové, kněží a všichni ti, kteří byli zatčeni při operacích, nazývaných "preventivní boj proti zločinu". Po připojení Rakouska k Říši a po židovském pogromu, neblaze známém jako "Křišťálová noc", se Židé stali etnickou skupinou, která byla objektem systematického vyhlazování a za dobu II. světové války jich bylo zavražděno šest milionů. Když spojenecká vojska postupovala z východu a ze západu Evropy do Berlína, nacházely jejich jednotky po cestě tábory hrůzy. Generál Eisenhower přikázal vojenským kameramanům, ať "zdokumentují ta neuvěřitelná zvěrstva", aby měl svět důkaz o extrémní nelidskosti, ke které dospěly choré mozky vedoucích představitelů Třetí říše. Upozornění: Záběry obsažené v tomto dokumentu s českým dabingem nejsou vhodné pro citlivější povahy.

Toto je část vystoupení Marka Gungora, amerického pastora, který se rozhodl, že někdo musí pojmout pomoc v manželství trochu jinak. Zábavnou formou tady podává rozdíly mezi myšlením muže a ženy. V druhém videu se zaměří na dva z těchto rozdílů: jak si odlišně pamatujeme věci a jak je jedno pohlaví více či méně schopno multi-taskingu neboli dělat víc věcí najednou.

Přednáška o stupiditě lidí od MUDr. Františka Koukolíka. Dále film, který byl vytvořen idioty. Dokumenty o projevech stupidity v současné americké společnosti.

vyjádření zemědělce Dipl.Ing. Volkera Helldorffa k používání geneticky modifikovaných plodin v EU. S českými titulky.

Film se slovenskými titulky o ohrožených zvířatech v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Ve stylizované zápletce se čtyři zvířata snaží přijít na to, proč jsou ohrožená k vyhynutí. Film je prokládán komentářem od Sira Davida Attenborougha.
Filmu propůjčili své hlasy Olivia Newton-John, Jack Thompson, profesor botaniky David Bellamy a kanadský enviromentalista David Suzuki.

Jaký je náš "denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným způsobem práce. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné, takže i produkty jsou na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka "humánními" stroji se totiž obejdou bez komentáře.

V roce 2003 byly Dixie Chicks nejúspěšnější americkou countryovou skupinou. Velmi je však roztrpčilo vypuknutí války v Iráku a když se na koncertě jedna z protagonistek vyjádřila k londýnskému publiku "my tuhle válku nechceme... stydíme se za to, že současný prezident Spojených Států pochází z Texasu," strhla se mediální bouře, která skupinu málem smetla. Konzervativní rozhlasové stanice a stanice vlastněné velkými korporacemi Dixie Chicks odsoudily a skupina přišla o značnou část publika. Odmítla však své názory odvolat a místo toho se vydala na turné po Státech, aby znovuzískala své fanoušky. Spíše než o politice je ale výsledný film Barbary Kopple, režisérky oceněné Oscarem, oslavou skutečných rodinných hodnot a útokem na lidskou lhostejnost. S českými titulky.

Víte, že 50% elektřiny v USA je vyráběno z uhlí? A víte odkud se tato energie bere? Sledujte příběh uhlí a dozvíte se více.

Přírodovědný dokument Adama Schmedese se zaměřuje na teritoriální praktiky zmijí v okolí dánského hlavního města. Zjistíme jak vůbec postupuje had při námluvách a jak těžké je najít vhodný protějšek k zachování druhu. 40 minutový dokument krásně vykresluje život hadů kolem dánského pobřeží.